Herci – Bolestné kameny

Luděk Munzar

Zasloužilý umělec Luděk Munzar (* 20. března 1933 Nová Včelnice u Kamenice nad Lipou) je český herec.

Luděk Munzar je dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze, které roku 1990 spolu se svojí manželkou herečkou Janou Hlaváčovou opustil. Absolvoval Vyšší hospodářskou školu v Hradci Králové. V letech 1952 až 1956 studoval herectví na pražské DAMU, v ročníku vedeném Vítězslavem Vejražkou. Po ukončení studia nastoupil na sezónu 1956 – 1957 do Městského divadla v Mladé Boleslavi. Od října 1957 byl angažován jako člen činohry Národního divadla v Praze. Úspěšně pracuje také v dabingu a v televizi. Svůj hlas propůjčil zejména americkému herci Paulovi Newmanovi.

Ocenění:

1968 – vyznamenání Za vynikající práci

1977 – zasloužilý člen ND

1982 – titul zasloužilý umělec

1996 – Cena Františka Filipovského za mužský herecký výkon v dabingu filmu Jean od Floretty a Manon od pramene

2000 – Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu

2011 – Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra

Miroslav Táborský

Miroslav Táborský (* 9. listopadu 1959 Praha) je český herec a dabér.

Jeho profesionální herecké začátky byly poměrně těžké, celkem třikrát se pokoušel o přijetí na DAMU, ale přijat byl až napočtvrté. Zatím v roce 1985 dokončil studium na pedagogické fakultě (obor fyzika a základy techniky). V roce 1987 absolvoval na DAMU a nastoupil do prvního angažmá v kladenském divadle. Později působil v Divadle E. F. Buriana, Studiu GAG, Divadle pod Palmovkou a v Divadle Labyrint. V roce 1996 začalo jeho angažmá v Divadle v Dlouhé. Vystupuje též v Divadle Járy Cimrmana (v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký)

Ocenění:

1997 – Cena Světa a divadla (předchůdkyně Ceny Alfréda Radoka) za postavu Jindřicha ve hře Konec masopustu (Divadlo v Dlouhé)

1998 – Goyova cena (španělská filmová cena – obdoba Českého lva, v kategorii herec – objev roku) za roli českého tlumočníka Václava Passera ve filmu Dívka tvých snů

2004 – Cena Elsa za postavu Lukaše v seriálu Místo nahoře

David Švehlík

David Švehlík (* 6. dubna 1972, Liberec, Československo)

V divadle si zahrál jednu ze svých prvních rolí – dětskou roli – v pěti letech ve hře Neúplatný aneb Škola manželů (Divadlo F. X. Šaldy v Liberci). V šesti letech se s rodinou přestěhoval do Prahy. Ve čtrnácti letech hrál dětskou roli v divadelní inscenaci Svatá Jana (Městská divadla pražská – Divadlo ABC), kde si zahrál se svým otcem.

Po základní škole a maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze absolvoval jeden ročník teologického konviktu v Litoměřicích (1991), následně rok (1992) navštěvoval Lateránskou univerzitu v Římě, odkud se vrátil do Prahy. Poté byl přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy na obor estetika a filozofie, po roce přešel na filozofii, kterou ukončil jako bakalář. Absolvoval DAMU v oboru divadelní režie, které se ale nevěnuje. Má tedy tituly MgA. a Bc. Od roku 2002 působí v Divadle Na zábradlí, kde měl v letech 2002–2006 stálé angažmá, hraje v Ungeltu (je členem Divadla Ungelt) a hostoval v Divadle ABC, Divadle v Řeznické, Divadle Kalich, Café Teatru Černá Labuť, Národním divadle, A Studiu Rubín a Teatru NoD. Vystupoval i na pražských Letních shakespearovských slavnostech. Se svým otcem hrál v divadelních představeních Z cizoty (2004–2007, Divadlo Na zábradlí, tato hra získala Cenu Alfréda Radoka v kategorii divadelní Inscenace roku 2004), Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete (2005–2007, Letní shakespearovské slavnosti na Pražském hradě) a Král Lear (2011–2013, Národní divadlo, v tomto představení hráli otce a syna).

Z bohaté filmografie Davida Švehlíka patří mezi jeho nejznámější např. role hraběte Maxmiliána v úspěšné pohádce Anděl Páně. V kriminálním seriálu Kriminálka Anděl natáčeném podle skutečných kriminálních případů hraje kriminalistu Tomáše Benkovského a v třináctidílném televizním seriálu ze soudního prostředí Život a doba soudce A. K. inspirovaným skutečnými případy hraje hlavní roli – mladého soudce Adama Klose. Díky jeho hlasovému fondu je často využíván v dabingu. Daboval například kanadsko–americký seriál Hvězdná brána: Atlantida, kde namluvil podplukovníka Johna Shepparda v podání Joea Flanigana. V britském seriálu Sherlock namluvil Doktora Johna Watsona v podání Martina Freemana. Vystupuje také v rozhlase, kde v roce 2005 v dramatu Loupežníci účinkoval se svým otcem.

V roce 2004 byl nominován na divadelní Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku a na Cenu Divadelních novin v kategorii Cena za herecký výkon bez ohledu na pohlaví a žánr za role Mánka Mešjaného v divadelní inscenaci Gazdina roba (Divadlo Na zábradlí) a lékaře Neila v divadelní inscenaci Láska a porozumění (Divadlo Ungelt). Roku 2010 byl Českou filmovou a televizní akademií (ČFTA) navržen na televizní Cenu Elsa 2010 v kategorii Původní televizní dramatická tvorba – herec za roli kriminalisty Tomáše Benkovského v druhé řadě seriálu Kriminálka Anděl. Podpořil informativní kampaň Odsouzeni.cz, která poukazovala na velký počet dětí v kojeneckých ústavech a dětských domovech v Česku, a angažuje se v kampani Hledáme rodiče na podporu pěstounské péče a stal se patronem této kampaně. Spolu s Ondřejem Vetchým a Sašou Rašilovem ke kampani Hledáme rodiče natočili klipy. V jednom klipu si zahrál a všem třem klipům propůjčil hlas. V roce 2011 se stal patronem zářiového Pečení pro děti pořádaného Českým výborem UNICEF a zúčastnil se ho se svou dcerou. V roce 2012 podepsal provolání podporující církevní restituce. Ve stejném roce také podpořil projekt 12 plus 12 realizovaný Nadací DebRA ČR, která pomáhá pacientům s nemocí motýlích křídel (EB). Nechal se vyfotit do kalendáře této nadace a jeho fotka má téma Stud. Stal se tak patronem pacienta s touto nemocí.V roce 2013 se umístil v širší nominaci na Cenu Thálie 2012 za mimořádný jevištní výkon v kategorii Činohra za roli policisty Joeyho v divadelní inscenaci Deštivé dny (Divadlo Ungelt).

Daniela Kolářová

Daniela Kolářová (*21. září 1946 Cheb) je česká herečka a bývalá politička.

V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století byla ve filmu a v televizi jednou z nejvíce obsazovaných hereček. Mimořádnou diváckou oblibu Daniele Kolářové přinesly role ve filmových komediích (Na samotě u lesa, Kulový blesk) a zejména účast v televizních seriálech (Sňatky z rozumu, Taková normální rodinka, Nemocnice na kraji města). Jejím častým hereckým partnerem byl Jaromír Hanzlík (Slasti otce vlasti, Noc na Karlštejně, Léto s kovbojem, televizní seriál Taková normální rodinka). Hrála ve čtyřech filmech režiséra Jana Svěráka (Obecná škola, Akumulátor 1, Tmavomodrý svět, Vratné lahve).

V letech 1964 až 1968 studovala DAMU. Ještě než dostudovala DAMU (ve třetím ročníku), zahrála si velkou roli ve filmu Soukromá vichřice (1967, režie: Hynek Bočan). Po absolvování DAMU v roce 1968 nastoupila do Divadla S. K. Neumanna, od roku 1971 do současnosti je členkou Divadla na Vinohradech. V poslední době ale sklízí úspěchy ve hrách, které na své mateřské scéně nehraje. Hrála i v Divadle Na zábradlí, ve Švandově divadle a v mnohých dalších.

Ocenění:

Za svůj herecký výkon v inscenaci U cíle Thomase Bernharda v pražském Divadle Komedie získala koncem března 2005 Cenu Alfréda Radoka za ztvárnění postavy matky.

Kristýna Nováková-Fuitová

Kristýna Nováková-Fuitová (24. dubna 1983 Praha, Československo) je česká filmová herečka. Je manželka režiséra Jaroslava Fuita.

Vystudovala střední odbornou školu specializační, obor cestovní ruch a DAMU, katedry alternativního a loutkového divadla. V letech 1994 až 1998 byla členkou Divadelního souboru Bílá síť, od roku 2005 organizuje vlastní divadelní projekty (v roce 2005 premiéra autorského představení ADORE v divadelním prostoru NoD v Praze). Do povědomí diváků se dostala díky filmu Výchova dívek v Čechách, kde na sebe upozornila v roli školačky Agáty. Tam si jí také všiml režisér Jan Hřebejk, který ji pozval na konkurz pro roli Jindřišky ve filmu Pelíšky. Dále si zahrála v televizním seriálu Bazén, Ordinace v růžové zahradě, Letiště a ve filmech Ro(c)k podvraťáků, Chyťte doktora, Děti noci aj. Objevila se také v dokumentu Můj dům, můj hrad režiséra Pavla Fojtíka a účinkovala rovněž ve filmu Jak jsme natáčeli s Tomem režiséra Morise Issy – vítězném snímku mezinárodní přehlídky CIAK Junior, kde soutěží krátké filmy natočené podle dětských námětů. Hraje také v divadle. Např. ve Studiu Dva Dámská šatna, Zdravý nemocný, Absolvent.

Jan Vondráček

Jan Vondráček (* 16. srpna 1966, Praha) je český herec a dabér.

Jeho hlas se stal v poslední době známý díky seriálu Mentalista, kde mluví hlavní postavu Patrika Janea. Mimo to ale Vondráček namluvil desítky dalších postav v nejrůznějších filmech a seriálech.

Kromě toho, že umí střídat několik odlišných hlasů a je profesionální dabér, umí také dobře zpívat (navíc se změněným hlasem), což dokázal při namluvení audiokazety od Supraphonu – Hobit, podle předlohy J. R. R. Tolkiena, kde je mnoho písní i postav, přesto ji ale Vondráček zvládl namluvit i nazpívat sám.

Dabuje například herce jako Chris O’Dowd nebo Bradley Cooper. Jinak jsme ho mohli slyšet mimo mnoho dalších filmů ve snímcích Kmotr II, Liška a pes, Bídníci, Kajínek nebo Merlin. Ze seriálů jsou mimo Mentalisty známí Ztraceni, Ned a Stacey nebo Pohotovost.

Kromě dabingu se věnuje také filmovému (např. Báječná léta pod psa nebo Operace Silver A; v roce 2011 si zahrál ve filmu Lidice) a divadelnímu herectví (Divadlo v Dlouhé). Také dabuje postavu ze seriálu Simpsonovi Vočka Szyslaka.

Ocenění

V roce 2010 obdržel za tento dabérský výkon diváckou Cenu Františka Filipovského.

Získal Cenu Alfréda Radoka za postavu Lelia v Goldoniho Lháři (Divadlo v Dlouhé).

Igor Orozovič

Igor Orozovič (* 7. července 1984, Praha) je český herec a zpěvák.

Vystudoval pražské Gymnázium Budějovická a poté byl přijat na Konzervatoř Jaroslava Ježka, obor Muzikálové herectví. Absolvoval studium činoherního herectví na pražské DAMU a po úspěšném konkurzu na roli Oidipa v činohře Národního divadla moravskoslezského získal nabídku stálého angažmá. Vyhlídka hlavních rolí jej nakonec přesvědčila, aby se ze svého rodného města na čas přesunul do Ostravy, která se mu od roku 2009 stala druhým domovem. Hostuje ve hře Deváté srdce v Národním divadle v Praze a společeně s některým spolužáky z DAMU založil spolek Cabaret Calembour. Hraje na klavír, tančí, zpívá, skládá hudbu a maluje. Ovládá anglický, francouzský a srbský jazyk.
V roce 2011 byl nominován na Cenu Alfréda Radoka v kategorii „Talent roku“.

Ondřej Novák

MgA. Ondřej Novák (* 30. srpna 1985 Praha) je český herec.

V roce 2005 odmaturoval na Gymnáziu Elišky Krásnohorské na Praze 4. Poté studoval činoherní herectví na DAMU. Studium herectví absolvoval ve školním divadle DISK rolemi Kryštofa (Tom Stoppard: Na flámu), Cestovatele (V. Nezval/M. Samec: Svět kolem ní), Dietmara (M. von Mayenburg: Turista) a Castruchia (John Webster: Vévodkyně z Amalfi). Za absolventskou sezónu 2008/2009 obdržel Cenu Jiřího Adamíry. Během studií spolupracoval mimo jiné s divadlem Letí, které uvedlo v roce 2008 kontroverzní hru britského dramatika Marka Ravenhilla Domeček pro buzničky (u Matky Kapavky) s Ondřejem Novákem v hlavní roli. V roce 2009 založil spolu se Šimonem Dominikem, Pavlem Krylem, Martinem Severýnem a Karlem Čapkem Divadlo NaHraně, kde také účinkoval v inscenacích Mesiáš, Slyšet hlasy, Pravý inspektor Hound a Lup. Studuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy obor Žurnalistika. Od ledna 2011 do dubna 2011 absolvoval studijní pobyt v rámci programu Erasmus na Napier University ve skotském Edinburghu.

Ocenění:

Cena Jiřího Adamíry za rok 2009

Zdena Herfortová

Zdena Herfortová (* 8. říjen 1945 Brno) je česká filmová a divadelní herečka.

Vystudovala brněnskou JAMU obor herectví. Své první angažmá získala v letech 1968 – 1992 ve Státním divadle Brno. Od 1. února 1992 je členkou Městského divadla Brno. Od roku 1976 jako pedagog na již zmíněné JAMU a od roku 1998 zde vedla samostatný ateliér muzikálového herectví. V současnosti dále dabuje a natáčí pro televizi.

Vilma Cibulková

Vilma Cibulková (* 26. března 1963 Ostrov nad Ohří) je česká herečka.

V roce 1980 absolvovala Střední pedagogickou školu v Karlových Varech a začala studovat na pražské DAMU. Ještě během studia DAMU hostovala v Národním divadle v Praze. Po absolutoriu v roce 1985 hostovala v Divadle na Zábradlí, od srpna 1985 byla elévkou ND. Od října roku 1985 do března roku 1991 byla členkou činohry Národního divadla v Praze. V letech 2004 až 2006 byla členkou souboru Divadla na Vinohradech, posléze byla členkou Divadla pod Palmovkou, kde působí jako host dodnes. Řadu rolí vytvořila rovněž ve filmu a v televizi, kde pravidelně působí.

Ocenění:

2003 – Český lev

„Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli“ – film Pupendo

2006 – Cena Thálie

Václav Jiráček

Václav Jiráček (* 28. září 1978 Praha) je český divadelní a filmový herec.

Vystudoval obchodní akademii. Po absolutoriu vykonával civilní službu v divadle ABC. V roce 2001 byl přijat na pražskou DAMU (katedra alternativního a loutkového divadla), kterou dokončil v roce 2009. Ještě jako posluchač DAMU byl obsazen režisérkou Agnieszkou Hollandovou do titulní role koprodukčního snímku o Jánošíkovi, který byl dokončen kvůli problémům s rozpočtem až po sedmi letech. Další výrazné filmové role vytvořil ve snímcích Krev zmizelého a Hlídač č. 47, v thrilleru Hodinu nevíš ztvárnil nemocničního sériového vraha. Se spolužáky z ročníku založil v roce 2001 nezávislé divadelní sdružení LETÍ. V současnosti hostuje v Dejvickém divadle v inscenacích Hamlet a Teremin (autor a režie Petr Zelenka).

Tomáš Halík

Prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D. (* 1. června 1948 Praha) je český katolický kněz, teolog, religionista, sociolog náboženství a politický aktivista.

Přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je farářem akademické farnosti, která sídlí v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze, a prezidentem České křesťanské akademie. V červnu roku 2008 mu papež Benedikt XVI. udělil titul monsignore – čestný papežský prelát. V kruhu svých známých používal krycí jméno Kalypton. V roce 2014 se stal prvním českým laureátem Templetonovy ceny, když byl oceněn jako „mezinárodně uznávaná osobnost obhajující dialog mezi různými vyznáními a nevěřícími, která se v době okupace Československa zasloužila o budování náboženské a kulturní svobody“.

Ocenění

1998 – stává se členem Evropské akademie věd a umění se sídlem v Salzburgu (společně s profesorem Cyrilem Höschlem).

2002 – Cena tolerance (Andrew Elias Human Tolerance Award), za vynikající zásluhy o rozšíření hodnot tolerance a svobody ducha a myšlení. (USA)

2003 – Cena kardinála Königa, za zásluhy o obhajobu lidských práv a duchovní svobody (Rakousko)

2006 – Cena za literaturu Literárního fondu ČR, za knihu Noc zpovědníka.

2007 – Cena polských knihkupců Fénix za nejlepší knihu zahraničního autora, za knihu Vzýván i nevzýván

2007 – Cena České společnosti pro vědy a umění, za literární, vědeckou a pedagogickou činnost.

2008 – Papežem Benediktem XVI. udělen titul monsignore – čestný papežský prelát

2010 – Cena Romana Guardiniho, za vynikající zásluhy o interpretaci naší doby

2010 – Zlatá svatovojtěšská medaile, za mimořádně účinné přiblížení obrazu církve a evangelia spoluobčanům

2010 – Cena mezináboženského a mezikulturního dialogu (Mozaiky – Platforma dialogu)

2011 – Titul „Člověk smíření 2010“ (Společnost křesťanů a Židů, Polsko)

2011 – Cena za nejlepší teologickou knihu Evropy v letech 2009 a 2010, za knihu Vzdáleným nablízku (Patience with God; Geduld mit Gott).

2012 – Rytířský kříž Řádu za zásluhy o Polskou republiku za výjimečný přínos k polsko-českému kulturnímu dialogu a spolupráci s katolickými kruhy.

2014 – Templetonova cena za „pokrok ve výzkumu a objevy týkající se duchovních skutečností“.

Robert Jašków

Robert Jašków (* 4. prosince 1969, Trutnov, Československo) je český divadelní, televizní a filmový herec.

Narodil se ve východočeském Trutnově, ale vyrůstal v Peci pod Sněžkou. Po maturitě na gymnáziu v Trutnově vystudoval pražskou DAMU. Působil v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, později v Praze v CD94 v Celetné a v současnosti ve Švandově divadle. Hrál v seriálech Ranč U Zelené sedmy, Ulice a Expozitura.

Ocenění:

Získal cenu Telemanie za roli profesora Daňka ve filmu Ivana Pokorného Smrt pedofila (2003).

Zuzana Kajnarová-Říčařová

Zuzana Kajnarová-Říčařová (* 17. června 1982, Ostrava, Československo) je česká herečka, věnuje se též dabingu.

Narodila se a vyrůstala v Ostravě. V Ostravě vystudovala také gymnázium a v téže době navštěvovala Herecké studio Mileny Asmanové a spolupracovala s činohrou Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě. Od svých devatenácti let žije trvale v Praze. V roce 2000 byla na první pokus přijata na pražskou DAMU. Ve třetím ročníku DAMU začala hostovat v divadle ABC Městských divadel pražských, kam po studiích také nastoupila. Hostovala také v divadlech Na Vinohradech, Na Jezerce a v Divadle Viola. DAMU zakončila v září 2005 a získala titul MgA. Do povědomí filmového publika vstoupila především rolí Dorotky v divácky úspěšné pohádce Anděl Páně. Hrála rovněž v televizních seriálech Redakce, Místo v životě, Proč bychom se netopili, Přešlapy a Vyprávěj.

Ondřej Vetchý

Ondřej Vetchý (* 16. května 1962 Jihlava) je český herec.

Vystudoval konzervatoř v Praze. Hrál v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a v Divadle E. F. Buriana. Ve filmu se poprvé objevil v dětském filmu Neříkej mi majore! v roli Pikolíka. V současné době je členem pražského Činoherního klubu (ČK) v Praze. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí. Od svého mládí se věnuje bojovým sportům; v judu je nositelem 1. danu.

Ocenění

Byl nominován na evropskou filmovou cenou Félix za roli Dana ve filmu Dům pro dva. Byl čtyřikrát nominován na Českého lva, kterého nakonec dostal za Okresní přebor z roku 2012. Zvítězil v divácké anketě TýTý 2010 v kategorii herec.

Jan Tříska

Jan Tříska (* 4. listopadu 1936, Praha) je česko-americký herec.

V letech 1955 – 1959 vystudoval herectví na pražské DAMU, poté se stal v roce 1959 nejmladším členem činohry Národního divadla v Praze. Na scéně Národního divadla se však objevoval již v době studií v sezóně 1956 – 1957, kdy alternoval v roli Prvního asistenta v Čapkově Bílé nemoci v režii Františka Salzera a rovněž jako Druhý rekrut v Maryše (režie Zdeněk Štěpánek) a jako Páže ve Svaté Janě (režie Jaromír Pleskot). V roce 1966 odešel do Krejčova Divadla za branou, po jeho zániku hostoval v roce 1973 na Kladně a v letech 1974 – 1977 hrál v Městských divadlech pražských. Hrál v mnoha divadelních a filmových rolích, např. Radúz a Mahulena (1970), Třicet případů majora Zemana. V roce 1977 se rozhodl emigrovat do Kanady, později do Spojených států. Uplatnění jako herec tam našel až po delší době. Ztvárnil například střelce ve filmu Lid versus Larry Flynt, objevil se ve filmu Highlander, Osterman’s Weekend, Ronin, 2010: Druhá vesmírná odysea a dalších. Po Sametové revoluci se na čas vrátil do Československa, aby pokračoval ve své herecké dráze. Známá je jeho role učitele Igora Hnízda ve filmu Jana Svěráka Obecná škola (1991; nominace na Oscara), dále hrál např. ve filmech Želary (2003; opět nominace na Oscara), Horem pádem (2004). Jeho jednou z dalších filmových rolí, byl kat ve filmové adaptaci Máchovy básně Máj z roku 2008 a Podezření z roku 2009.

Ocenění:

2002 – Ve hře Král Lear na Letních Shakespearových slavnostech byl jeho výkon v hlavní roli oceněn Cenou Alfréda Radoka.